Proč cvičit?

Existují dva velmi dobré důvody proč cvičit. Prvním z nich je obezita.

Obezita

Pohled na ni se v poslední době velmi změnil, je uvedena i v Mezinárodní klasifikaci nemocí (jako E65–E68) a je tedy řazena mezi nemoci stejně jako například rakovina nebo diabetes. Navíc se obezita podle Světové zdravotnické organizace stává globální epidemií. V Evropě jí trpí pětina populace, Česká republika se posouvá již na třetí místo.

Pro určení zda je člověk obézní se užívá BMI (body mass index). Ten se vypočítá z následujícího vzorce:

Tělesnou hmotnost podle BMI klasifikujeme takto:

  • podvýživa do 18.5
  • normální hmotnost 18,5 až 25
  • nadváha 25 až 30
  • obezita I. stupně (mírná) 30 až 35
  • obezita II. stupně (střední) 35 až 40
  • obezita III. stupně (morbidní) nad 40

BMI je dobrý orientační ukazatel pro začínající cvičence a pro ty, kteří chtějí cvičit jen pro kondici. Je nutné dodat, že tento výpočet je zjednodušený a ignoruje řadu odlišností u jednotlivců (stavbu těla, množství svalstva).Třeba Ronnie Coleman má výšku 180 cm a startovní váhu 136 kg, čili jeho BMI je 41,98 ale těžko by o něm někdo řekl, že je morbidně obézní. Vždy je nutné zvažovat i okolnosti. Pokud si chcete spočítat vlastní BMI, abyste získali nějakou motivaci, tak klikněte na Výpočet BMI.

Důsledky obezity

Důsledky obezity jsou velmi závažné a postihují komplexně celý lidský organismus. Mezi nejzávažnější patří postižení oběhového systému projevující se nejprve zvýšeným krevním tlakem, kornatěním tepen (aterosklerózou), což může později skončit až ischemickou chorobou srdeční nebo infarktem myokardu. Dalším výrazným problémem je postižení trávícího systému – diabetes mellitus (cukrovka), žlučové kameny a záněty žlučníku. Dále obezita může způsobit nedostatečnost ledvin až jejich selhání, dušnost. Velmi často také vede k předčasnému opotřebení kloubů vedoucímu k artritidám a nutnosti jejich výměny. Obecně lze říci, že obezita může zkrátit život až o 15 let. To už je podle mě dobrý důvod k zamyšlení a strávení pár hodin týdně v posilovně.

Ochrana před stresem

Druhým důvodem který bych rád zmínil je to, že pravidelné cvičení pomáhá chránit organismus před stresovým poškozením. Protože slovo STRES se dnes skloňuje ve všech pádech, nejprve bych se zastavil nad tím, co to znamená z lékařského hlediska.

Stresová reakce je fyziologická a psychická reakce organismu na vnější, ale i vnitřní prožívané nebezpečí. Je to poplachová reakce organismu, příprava na “boj nebo útěk”, při níž mobilizujeme energii potřebnou pro rychlou soustředěnou akci. Stresem není jen reakce na přímé ohrožení, ale i očekávání (předjímání) takového ohrožení a s ním spojená úzkost, napětí, strach a obavy. Dochází k vyplavení stresových hormonů – adrenalinu a noradrenalinu. Tato reakce se projevuje zrychlenou srdeční činností, zrychlením dýchání, snížením prahu bolesti a dalšími změnami v organismu, které ho připraví na blížící se nebezpečí.

Tato odpověď pomáhala našim předkům přežít. Problémem se stává, že je odpovědí jak na fyzický, tak na psychický stres. V dřívějších dobách to nevadilo, protože starosti lidí se většinou pohybovaly v rovině „ulovit něco k snědku a zabránit tomu, aby něco sežralo mě“. V posledních několika stech letech se však spektrum problémů člověka změnilo spíše na psychický stres a stresová reakce se nestihla přizpůsobit. To znamená že je pro potřeby moderního člověka zcela nevhodná, člověk si vlastně nemá jak stres „vybít“. Následky chronického stresu jsou vážné – pokud je stres chronický, může těžce poškodit zdraví. Jeden autor lékařské literatury vysvětluje: „Když člověk prožívá stres, reakci jeho těla lze přirovnat k letadlu, které je připraveno vzlétnout.“ Při stresu vám totiž začne tlouct srdce a zvyšuje se krevní tlak. Stoupá hladina krevního cukru. Uvolňují se některé hormony. „Jestliže je stres trvalý, všechny části stresového aparátu (mozek, srdce, plíce, cévy a svaly) jsou po dlouhou dobu nadměrně nebo nedostatečně stimulovány,“ píše tento autor. „Časem to může vyústit v tělesné nebo psychické poškození.“

Výčet onemocnění, ve kterých stres hraje určitou roli, je znepokojivě dlouhý. Jsou to například srdeční choroby, mozková mrtvice, problémy s imunitou, rakovina, poruchy pohybového ústrojí a cukrovka. Nezanedbatelné jsou také psychické problémy – zvýšená agresivita či deprese.

Jak jsem uvedl výše, člověk si potřebuje stres „vybít“. V tom spočívá další výhoda pravidelného cvičení, působí vlastně jako výpustný ventil. Lidé tvrdí, že se po cvičení cítí odpočatě a uvolněně. Toto není jen klišé nebo snaha si „zamachrovat“ před kamarády ale důsledek toho, že se (velmi zjednodušeně řečeno) zbavil stresu.

MUDr. Vojtěch Procházka

Kopírování obsahu článku bez souhlasu autora je trestné.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *